Asi každý majitel Bearded Collie ví, že jejím původním posláním byla práce se stádem, málokdo však tuší, jak vlastně pracovala a k čemu přesně se používala. Dnes se vrací do kynologie pasení jako sportovní disciplína a i někteří majitelé BC se začínají o tuto činnost zajímat. Jenže veškerá pravidla jsou šita na míru Border Colliím a my, majitelé vousáčů, jsme nuceni přizpůsobovat práci našich svěřenců do roviny, která našemu plemeni není vlastní, ba přímo je mu z podstaty cizí. Není to samozřejmě vina tvůrců zkušebních řádů, ale naše, protože jsme zatím nebyli schopni světu říci, že naši miláčci prostě fungují poněkud odlišně. Oproti nám si rozdílnosti v práci všimli např. Američané a jejich klub vydal vlastní "návod", jak posuzovat a zač penalizovat Bearded Collie na soutěžích. Možná by stačilo popsat odlišnosti ve způsobu práce se stádem oproti Border Colliím, ale myslím že bude nejlépe se na celou problematiku podívat poněkud obšírněji.

Kdo se alespoň trochu zajímá o historii beardií tak ví, že to není typicky ovčácké plemeno, ale že do značné míry "fungovala" jako pes honácký a částečně i obranný. Beardie nebyla psem pouze k ovčím stádům, ale většinou pracovala s polodivokým skotským dobytkem a věřte, že to nebyly zrovna roztomilé kravičky z reklamy poklidně se pasoucí na prosluněné louce. Z uvedených skutečností jasně vyplývá, že původní Bearded Collie byl pes tvrdý, odolný, samostatný a přiměřeně ostrý. Bylo by asi těžké vměstnat do těchto vlastností soutěžního psa, jenž tiše a s pohledem upřeným na stádo reaguje bleskurychle na každý ovčákův pokyn.

Takže hurá do Skotska. Podíváme se, jak tam vlastně pastevní chov vypadá. Také už vám před očima tane romantický obrázek ovčáka v klobouku jenž opřen o hůl s věrným psem u nohou sleduje poklidně se pasoucí, bělostnou vlnou obalené roztomilé ovečky na šťavnatých a sluncem ozářených pastvinách? Tak přesně takhle ... to tam ale vůbec nevypadá! Na skotské vrchovině se ovce většinou zdržují v malých skupinkách po dvou až třech kusech často od sebe značně vzdálených. Žijí polodivokým způsobem života a člověka neuvidíte široko daleko. Nezřídka je spatříte poklidně polehávající v bezprostřední blízkosti silnic či dokonce na silnici (což samozřejmě ne vždy dopadne dobře). Tyto ovce jsou velice plaché a dbají na bezpečnou vzdálenost. Pokud se pokusíte přiblížit příliš, okamžitě utečou. Hranice pastvin (často o rozloze mnoha kilometrů čtverečních) jsou nezřídka tvořeny přírodními překážkami (např. řeka, rokle apod.) případně tak typickými kamennými zídkami. Část ovcí je v majetku malorolníků, kteří se věnují jejich chovu ve volném čase a spíše pro radost. Ti mívají samozřejmě jen jednoho, max. dva psy, kteří žijí jako členové rodiny, a práce u stáda je spíše okrajovou záležitostí a pobavením. Jinak je tomu u profesionálních chovatelů ovcí. Počet jejich zvířat bývá velký a chovu se věnují celodenně. Jejich nutným "společníkem" je dalekohled, s jehož pomocí sledují zdravotní stav ovcí při každodenní obhlídce pozemků. I počet psů je samozřejmě vyšší , ale zde se nejedná o domácí mazlíčky, nýbrž o striktně pracovní zvířata, z nichž každé bývá specialistou na určitý úkol. Zatímco Border Collie je obratnější při zacházení se zvířaty v ohradě a práci s jednotlivými kusy, úkolem Bearded Collie je přihnat samostatně stádo z hor. Věřte, že to není nijak snadné poslání. Pes je nucen vyhledávat samostatně se pasoucí skupinky a shánět je do stáda. Často narazí na odpor bahnice bránící své mládě v křovinatém úkrytu. Je nutné, aby odvážně "vystrnadil" matku s jehnětem a donutil je připojit se ke stádu. A to vše bez pomoci ovčáka, který s ním vůbec není. Je jasné, že v křovinaté a málo přehledné krajině se toto vše odehrává za neutuchajícího štěkotu. Ovčáci tvrdí, že tento pes nahradí práci 20ti mužů.

Co z toho plyne pro moderní sportovní pasení? Mnoho dost závažných skutečností. Především - Bearded Collie pracují hlasitě a rozhodně by neměly být penalizovány za štěkot během práce. Často se setkáváme s údivem majitelů Border Collií nad "uřvaností" našich miláčků. Tato vlastnost byla po celá staletí u beardií upevňována a je holý nesmysl se ji pokoušet odstranit. Celkově se práce BC jeví vedle borderek jako nátlakovější, méně uhlazená a celkově poněkud "divočejší". Beardie v drtivé většině nepracuje přikrčena a s pohledem upřeným na stádo. BC také většinou nejeví zájem o práci s drobnějšími hospodářskými zvířaty jako jsou například kachny. Dalo by se říci, že pro psa, jehož předkové zápasili s náhorním skotem, je drůbež ponižující a nezajímavou záležitostí. U zkušeného psa samozřejmě můžeme použít jakékoli zvíře, ale začínat na kachnách se již mnoha majitelům prostě neosvědčilo.

Zatím je u nás jen velmi málo jedinců, kteří mají složenu zkoušku vloh a pokud vím, tak žádný se zkouškou vyšší. V celé republice je jediná fenka (v majetku ZD Staré Hamry), která pracuje se stádem ve velkochovu. Podle slov předsedy družstva však pracuje k plné spokojenosti a to i přes absolutní nezkušenost zaměstnanců družstva s výcvikem ovčáckého psa. Tato fena se nezúčastňuje žádných soutěží a zkoušek, ale uplatňuje se v praxi.
Jak se bude nadále vyvíjet tento sport a jak dalece do něho zasáhnou majitelé beardií, ukáže čas. Zatím je na nás většinou pohlíženo jako na poněkud exotickou atrakci a na naše psy jako na trochu zdivočelé chlupáče. Nejde o negativní postoj, ale o neznalost specifika plemene. Je v rukou klubu, aby se spojil s činovníky okolo pasteveckých zkoušek a poukázal na odlišnosti, které by bylo třeba respektovat.

Ať tak či tak, určitě se i nadále najdou majitelé Bearded Collií, kteří se budou snažit využívat své psy k jejich původnímu poslání, byť v trochu upravené podobě, a nevzdají to při prvním pokusu právě pro výše zmiňované odlišnosti od podstatně zastoupenějších Border Collií. A vždycky bude dost těch, kteří těmto lidem budou držet palce a možná se k nim i časem přidají.
text zpracovala: PAVLÍNA VAZDOVÁ - chov.st.  od Emy Destinové